Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

hledět
[hleďet]
(3. j., 3. mn. -dí, rozk. , čin. -děl, podst. jm. -dění)
sloveso nedokonavé
1. (kdo hledí na koho4, na co; kam {odkud; jak})
zrakem vnímat, sledovat syn. dívat se 1:

hledět na obrazovku / k nebi
hledět vzhůru / dolů
hledět z okna do zahrady
Smutně hledí na pobledlého přítele.
Hleděla mu přímo do očí.
Hleděli, jak za okny pošmourně mží.
přen. Končila válka a lidé hleděli do budoucnosti s optimismem. pohlíželi na ni, očekávali ji

2. (kdo hledí na co)
zohledňovat ve svém jednání, posuzování, mít na zřeteli, dbát:

hledět na cenu zboží
Při výběru šatů hleďte na kvalitu.
Při koupi jídla hledí na peníze.
Lidé více hledí na své zdraví.
Když filmuje, nehledí na čas.
Vážím si lidí, kteří nehledí na vlastní prospěch.

3. (kdo hledí, aby…), (kdo hledí INF)
snažit se něčeho dosáhnout, usilovat o něco:

Hledí, aby byli co nejdříve doma.
Snažím se jíst hodně zeleniny a také hledím, abych měla dost pohybu.
Kraj vypsal zajímavé dotační tituly a město jich hledí využít.
Hleďte tam být včas!

4. (kdo hledí na co, na koho4 {jak})
podrobovat posouzení, hodnocení, posuzovat, hodnotit, nahlížet syn. dívat se 3:

Na celý projekt hledíme optimisticky.
Na politickou scénu hledí skepticky.
Na nízké ceny hledí s despektem jako na znak pochybné kvality.
Trenér nehledí na výsledek, ale na předvedenou hru.
Všichni na mě hleděli jako na blázna.


nehledě / nehledíc na ustrnulá přechodníková vazba se 4. pádem nehledě / nehledíc k ustrnulá přechodníková vazba se 3. pádem
1. ve funkci předložky vyjadřuje, že se nedbá na nějaký stav, okolnost, na něčí názor ap.
syn. bez ohledu na, bez zřetele na, bez zřetele k:

Daňové podvody budou přísně stíhány, nehledě na to, kdo se jich dopustí.
Letecký den láká fanoušky letadel nehledíc na věk.
Obě země mohou, nehledě k odlišným názorům, spolupracovat.

2. ve funkci předložky připojuje další údaj, v daném kontextu zpravidla méně významný, mimoto, vedle toho:

Vlašské ořechy mají pozitivní vliv na mozek, nehledě na řadu dalších zdravotních pozitiv.
Stará Škoda Felicia už je v nevyhovujícím stavu, nehledě na to, že pro seniory je nepohodlná.
Je tu nejméně 12 starých kostelů, nehledíc k různým kaplím a klášterům.
Takový způsob lovu je zakázán, nehledě k tomu, že pytlák neměl povolenku. 

vpravo hleď citoslovečný výraz
pokyn, povel k otočení hlavy na pravou stranu:

Na povel: Vpravo hleď!
Pozor! Vpravo hleď! Pochodem v chod! Zastavit stát!

vlevo hleď citoslovečný výraz
pokyn, povel k otočení hlavy na levou stranu:

Čestná vojenská gardo, vlevo hleď!
Velitel přehlídky zavelel: Vojska, pozor, vlevo hleď! 


darovanému koni na zuby nehleď
(přísloví) za darovanou věc má být člověk vděčný a má se smířit s případnými nedostatky

hledět do prázdna
nepřítomně se dívat před sebe a nevnímat okolí

hledět do země
mít sklopenou hlavu, mlčky se dívat dolů a projevovat rozpaky, stud, nervozitu, popř. zatvrzelé odmítání

hledět na něco / někoho jinýma / novýma očima
chápat, posuzovat, hodnotit něco nebo někoho odlišně, jinak než dříve (často zkušeněji, poučeněji)

hledět na něco / někoho s nedůvěrou
být k něčemu nebo někomu nedůvěřivý, popř. podezíravý a chovat se k něčemu nebo někomu opatrně, zdrženlivě, popř. pochybovačně

hledět na někoho / něco svrchu / spatra
povyšovat se nad někoho nebo něco, odsuzovat někoho nebo něco

[koukat / zírat / hledět ap.] do stropu / zdi
nic nedělat, být v nečinnosti, nemít co na práci

nehledět na peníze nehledět na (nějakou tu) korunu
hojně vydávat, investovat peníze, vůbec nešetřit


hledívat
[hleďiːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
k 1

Celé hodiny hledívá na uklidňující modrou hladinu moře. 
2.
k 4

Na absolventy žurnalistiky hledívali kolegové z jiných fakult s despektem.
hleďme


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)