hledět
[hleďet]
(3. j., 3. mn. -dí, rozk. -ď, čin. -děl, podst. jm. -dění)
sloveso nedokonavé
1. (kdo hledí na koho4, na co; kam {odkud; jak})
zrakem vnímat, sledovat syn. dívat se 1:
hledět na obrazovku / k nebi
hledět vzhůru / dolů
hledět z okna do zahrady
Smutně hledí na pobledlého přítele.
Hleděla mu přímo do očí.
Hleděli, jak za okny pošmourně mží.
přen. Končila válka a lidé hleděli do budoucnosti s optimismem. pohlíželi na ni, očekávali ji
2. (kdo hledí na co)
zohledňovat ve svém jednání, posuzování, mít na zřeteli, dbát:
hledět na cenu zboží
Při výběru šatů hleďte na kvalitu.
Při koupi jídla hledí na peníze.
Lidé více hledí na své zdraví.
Když filmuje, nehledí na čas.
Vážím si lidí, kteří nehledí na vlastní prospěch.
3. (kdo hledí, aby…), (kdo hledí INF)
snažit se něčeho dosáhnout, usilovat o něco:
Hledí, aby byli co nejdříve doma.
Snažím se jíst hodně zeleniny a také hledím, abych měla dost pohybu.
Kraj vypsal zajímavé dotační tituly a město jich hledí využít.
Hleďte tam být včas!
4. (kdo hledí na co, na koho4 {jak})
podrobovat posouzení, hodnocení, posuzovat, hodnotit, nahlížet syn. dívat se 3:
Na celý projekt hledíme optimisticky.
Na politickou scénu hledí skepticky.
Na nízké ceny hledí s despektem jako na znak pochybné kvality.
Trenér nehledí na výsledek, ale na předvedenou hru.
Všichni na mě hleděli jako na blázna.
□ nehledě / nehledíc na ustrnulá přechodníková vazba se 4. pádem □ nehledě / nehledíc k ustrnulá přechodníková vazba se 3. pádem
1. ve funkci předložky vyjadřuje, že se nedbá na nějaký stav, okolnost, na něčí názor ap.
syn. bez ohledu na, bez zřetele na, bez zřetele k:
Daňové podvody budou přísně stíhány, nehledě na to, kdo se jich dopustí.
Letecký den láká fanoušky letadel nehledíc na věk.
Obě země mohou, nehledě k odlišným názorům, spolupracovat.
2. ve funkci předložky připojuje další údaj, v daném kontextu zpravidla méně významný, mimoto, vedle toho:
Vlašské ořechy mají pozitivní vliv na mozek, nehledě na řadu dalších zdravotních pozitiv.
Stará Škoda Felicia už je v nevyhovujícím stavu, nehledě na to, že pro seniory je nepohodlná.
Je tu nejméně 12 starých kostelů, nehledíc k různým kaplím a klášterům.
Takový způsob lovu je zakázán, nehledě k tomu, že pytlák neměl povolenku.
□ vpravo hleď citoslovečný výraz
pokyn, povel k otočení hlavy na pravou stranu:
Na povel: Vpravo hleď!
Pozor! Vpravo hleď! Pochodem v chod! Zastavit stát!
□ vlevo hleď citoslovečný výraz
pokyn, povel k otočení hlavy na levou stranu:
Čestná vojenská gardo, vlevo hleď!
Velitel přehlídky zavelel: Vojska, pozor, vlevo hleď!
◊ darovanému koni na zuby nehleď
za darovanou věc má být člověk vděčný a má se smířit s případnými nedostatky
◊ hledět do prázdna
nepřítomně se dívat před sebe a nevnímat okolí
◊ hledět do země
mít sklopenou hlavu, mlčky se dívat dolů a projevovat rozpaky, stud, nervozitu, popř. zatvrzelé odmítání
◊ hledět na něco / někoho jinýma / novýma očima
chápat, posuzovat, hodnotit něco nebo někoho odlišně, jinak než dříve (často zkušeněji, poučeněji)
◊ hledět na něco / někoho s nedůvěrou
být k něčemu nebo někomu nedůvěřivý, popř. podezíravý a chovat se k něčemu nebo někomu opatrně, zdrženlivě, popř. pochybovačně
◊ hledět na někoho / něco svrchu / spatra
povyšovat se nad někoho nebo něco, odsuzovat někoho nebo něco
◊ [koukat / zírat / hledět ap.] do stropu / zdi
nic nedělat, být v nečinnosti, nemít co na práci
◊ nehledět na peníze ◊ nehledět na (nějakou tu) korunu
hojně vydávat, investovat peníze, vůbec nešetřit
► hledívat
[hleďiːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Celé hodiny hledívá na uklidňující modrou hladinu moře.
2.
Na absolventy žurnalistiky hledívali kolegové z jiných fakult s despektem.
→ hleďme
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hleďet]
(3. j., 3. mn. -dí, rozk. -ď, čin. -děl, podst. jm. -dění)
sloveso nedokonavé
1. (kdo hledí na koho4, na co; kam {odkud; jak})
zrakem vnímat, sledovat syn. dívat se 1:
hledět na obrazovku / k nebi
hledět vzhůru / dolů
hledět z okna do zahrady
Smutně hledí na pobledlého přítele.
Hleděla mu přímo do očí.
Hleděli, jak za okny pošmourně mží.
přen. Končila válka a lidé hleděli do budoucnosti s optimismem. pohlíželi na ni, očekávali ji
2. (kdo hledí na co)
zohledňovat ve svém jednání, posuzování, mít na zřeteli, dbát:
hledět na cenu zboží
Při výběru šatů hleďte na kvalitu.
Při koupi jídla hledí na peníze.
Lidé více hledí na své zdraví.
Když filmuje, nehledí na čas.
Vážím si lidí, kteří nehledí na vlastní prospěch.
3. (kdo hledí, aby…), (kdo hledí INF)
snažit se něčeho dosáhnout, usilovat o něco:
Hledí, aby byli co nejdříve doma.
Snažím se jíst hodně zeleniny a také hledím, abych měla dost pohybu.
Kraj vypsal zajímavé dotační tituly a město jich hledí využít.
Hleďte tam být včas!
4. (kdo hledí na co, na koho4 {jak})
podrobovat posouzení, hodnocení, posuzovat, hodnotit, nahlížet syn. dívat se 3:
Na celý projekt hledíme optimisticky.
Na politickou scénu hledí skepticky.
Na nízké ceny hledí s despektem jako na znak pochybné kvality.
Trenér nehledí na výsledek, ale na předvedenou hru.
Všichni na mě hleděli jako na blázna.
□ nehledě / nehledíc na ustrnulá přechodníková vazba se 4. pádem □ nehledě / nehledíc k ustrnulá přechodníková vazba se 3. pádem
1. ve funkci předložky vyjadřuje, že se nedbá na nějaký stav, okolnost, na něčí názor ap.
syn. bez ohledu na, bez zřetele na, bez zřetele k:
Daňové podvody budou přísně stíhány, nehledě na to, kdo se jich dopustí.
Letecký den láká fanoušky letadel nehledíc na věk.
Obě země mohou, nehledě k odlišným názorům, spolupracovat.
2. ve funkci předložky připojuje další údaj, v daném kontextu zpravidla méně významný, mimoto, vedle toho:
Vlašské ořechy mají pozitivní vliv na mozek, nehledě na řadu dalších zdravotních pozitiv.
Stará Škoda Felicia už je v nevyhovujícím stavu, nehledě na to, že pro seniory je nepohodlná.
Je tu nejméně 12 starých kostelů, nehledíc k různým kaplím a klášterům.
Takový způsob lovu je zakázán, nehledě k tomu, že pytlák neměl povolenku.
□ vpravo hleď citoslovečný výraz
pokyn, povel k otočení hlavy na pravou stranu:
Na povel: Vpravo hleď!
Pozor! Vpravo hleď! Pochodem v chod! Zastavit stát!
□ vlevo hleď citoslovečný výraz
pokyn, povel k otočení hlavy na levou stranu:
Čestná vojenská gardo, vlevo hleď!
Velitel přehlídky zavelel: Vojska, pozor, vlevo hleď!
◊ darovanému koni na zuby nehleď
za darovanou věc má být člověk vděčný a má se smířit s případnými nedostatky
◊ hledět do prázdna
nepřítomně se dívat před sebe a nevnímat okolí
◊ hledět do země
mít sklopenou hlavu, mlčky se dívat dolů a projevovat rozpaky, stud, nervozitu, popř. zatvrzelé odmítání
◊ hledět na něco / někoho jinýma / novýma očima
chápat, posuzovat, hodnotit něco nebo někoho odlišně, jinak než dříve (často zkušeněji, poučeněji)
◊ hledět na něco / někoho s nedůvěrou
být k něčemu nebo někomu nedůvěřivý, popř. podezíravý a chovat se k něčemu nebo někomu opatrně, zdrženlivě, popř. pochybovačně
◊ hledět na někoho / něco svrchu / spatra
povyšovat se nad někoho nebo něco, odsuzovat někoho nebo něco
◊ [koukat / zírat / hledět ap.] do stropu / zdi
nic nedělat, být v nečinnosti, nemít co na práci
◊ nehledět na peníze ◊ nehledět na (nějakou tu) korunu
hojně vydávat, investovat peníze, vůbec nešetřit
► hledívat
[hleďiːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Celé hodiny hledívá na uklidňující modrou hladinu moře.
2.
Na absolventy žurnalistiky hledívali kolegové z jiných fakult s despektem.
→ hleďme
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)